Kalendář
  • 1. 8. 2020Black Hat USA
  • 6. 8. 2020Def Con 28
  • 12. 8. 202029th Usenix Security Symposium
AEC v1.0.4

Kyber bezpecnost
@Kyberbezpecnost.cz

Trestní subkultura jako fenomén kyberkriminality

7. 6. 2017

Myroslava Dzobak

S rozvojem nových technologií se objevil jedinečný sociokulturní fenomén – internetový prostor, který se stal oblastí objektivizace subkultury a který zakládá svou činnost na technických, a zejména výpočetních inovacích. Ztělesnění těchto trendů představuje mládežnická subkultura na sociálních sítích. Kriminální subkultura sociálních sítí je specifickým projevem obecné kriminální subkultury, která má významný dopad na obyvatelstvo, a časem získává dokonce podobu regulace.

V posledních letech věnuje kriminologie stále větší pozornost kulturologické koncepci příčin trestné činnosti. Zájem o tuto teorii není náhodný a souvisí s objektivními procesy, které probíhají ve světě. Pro společnost je kriminální subkultura největším nebezpečím v řadě dalších subkultur, protože má nejen výraznou antispolečenskou ideologii, ale i schopnost převádět tuto ideologii do praxe – prostřednictvím napomáhání trestnému činu, zapojením mnoha občanů do sféry zločinu, šířením kriminální ideologie i životním stylem v sociálním prostředí. Stav kriminální subkultury dnes opravdu zaslouží zvláštní pozornost. Kriminální subkultura na sociálních sítích má agresivní povahu, přičemž je objektivním jevem, který je v obtížném vztahu a někdy v rozporu se společnou kulturou, stejně jako společenskými procesy. V samotných zločineckých skupinách je faktorem vzájemné kriminalizace a její šíření má vliv na nárůst kriminality v zemi. V současné době existuje celá řada kriminologických a sociologických výzkumů charakteristických negativních rysů kriminálních subkultur. Nejdůležitější z nich pro počítačové trestné činnosti jsou tyto:

1. Propojování. Skutečnost, že některé subkultury po celém světě mají podobné ideologické vedení, pohled na život, způsoby, jak vydělat peníze, používají stejnou literaturu, termíny a slang, je hlavním propojujícím faktorem, díky kterému se lze snadno spojovat do mezinárodních skupin za účelem realizace společensky nebezpečných činů, výměny odborných informací a nástrojů trestné činnosti.

2. Legitimizace. Ospravedlnění v očích druhých a odpovědnost za zločin na internetu představují svým morálně etickým nastavením další pobídku k tomu, zvolit zločinnou cestu k dosažení svých cílů. Nedostatek jasného veřejného odsouzení takového nezákonného chování vede k situaci, kdy počítačoví zločinci nejenom že se neskrývají, ale chlubí se svými nezákonnými úspěchy beze strachu z odpovědnosti a připojují svá loga nebo slogany skupin hackerů k činům (které sami často ironicky označují „autorským právem“). Kromě toho, jak již bylo uvedeno výše, většina hackerů nepovažuje svou činnost za trestnou, což jim vytváří romantický obraz sebe samých.

3. Informace. V rámci samotné subkultury se šíří ideologické a instrumentální informace. V hackerském prostředí se předávají nové způsoby a současně prostředky, jak provádět moderní počítačovou trestnou činnost. S pomocí své subkultury se hackeři učí, jak uniknout orgánům činným v trestním řízení a jak zničit důkazy, jaké způsoby získávání peněz z trestné činnosti jsou nejbezpečnější a nejefektivnější. Díky sdílení informací v hackerském prostředí mají kyberzločinci často technickou převahu oproti soukromým bezpečnostním agenturám a vládním agenturám pro boj s počítačovou kriminalitou.

4. Kriminogenní faktor. Tato funkce je vyjádřena shromažďováním, uchováváním a předáváním trestní tradice v rámci internetového prostředí, které úspěšně konkuruje společenským institucím tak, že zajišťuje reprodukci a distribuci kyberkriminality.

Zločinecká subkultura se vyznačuje z vnějšího pohledu kolektivistickou povahou, neboť se utváří a existuje především v kolektivním prostoru, příkladem kterého může být velký počet webových stránek trestní povahy na sociálních sítích. Ale vnitřní stránku kriminální subkultury definuje individualismus, osobní ambice a touha po úspěchu u fanoušků. Vytváření mechanismu formování kriminální subkultury na sociálních sítích a vyhledávání metod boje proti nim, je otázkou času a zkušeností.

Share Button

Komentáře

  • Miloslav Szabó napsal:

    Dobrý den, jak lze dohledat toho, kdo, bez mého vědomí, vylézal opakovaně na můj e-mail. A zda, či jak je to postihnutelné. Děkuji

    • Cyber napsal:

      Dobrý den, záleží na tom, jaký email používáte. Například Gmail umožňuje prohlížet si na jakých zařízeních došlo k přihlášení. Pokud používáte Seznam.cz (jak se zdá z vaší adresy), doporučoval bych se obrátit na jejich posporu. Postihnutelné to je podle § 230 Trestního zákona – Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací